Mnichovský komplex čili Příspěvek k etologii Čechů* Památce dr. Jaroslava Werstadta (1888–1970) Úvahy o tzv. mnichovské zradě a o tom „zda jsme se ten-krát měli bránit“ (tomto, jak uvidíme, pseudoproblému) patří k nejoblíbenějším námětům. Co víc: jsou bezmála jedním z identifikačních znaků češství.Mnichovský komplex je záležitostí nikoliv r. 1938, ale věcí poválečnou. Když na podzim 1939 Beneš, vůdce druhého odboje, obnovil boj s nacisty, těšil se celonárodní úctě a obdivu (podle sociologických průzkumů z let třetí republiky jeho popularita oscilovala mezi 80-85% preferencí).
Problematika "mnichovské zrady" a okupace jako základ obecnějších úvah o falešných historických mýtech a deformovaném obrazu českých národních dějin.
Komunisti zneužívali Mníchov na vlastnú propagandu. Mníchovská zrada prišla komunistickej propagande mimoriadne vhod. S Francúzskom malo Československo podpísanú spojeneckú zmluvu a za priateľa a spojenca sme považovali i Veľkú Britániu. Západ nás však zradil a podľa komunistov bolo teda nevyhnutné, aby sme sa orientovali
4 Psychologicky zabarvený pojem „komplex“ ukazuje na složitost problému lépe než chytlavý mediální termín „osudová osmička“. Za příklad lze vzít texty pronikavého diagnostika jedné z „osmiček“ Jana Tesaře (TESAŘ, Jan: Mnichovský komplex: Jeho příčiny a důsledky. Praha, Prostor 2000).